Mediace aneb Jak se domluvit v době, kdy se často ani mluvit nedá...

30. září 2019
Rodiče Alena a Miroslav se obrátili na naši v situaci rozvodu jejich manželství. Od samého počátku měli oba zcela odlišnou představu ohledně péče o jejich nezletilé děti Terezu (5 let) a Simonu (7 let). Ač se zpočátku snažili mezi sebou domluvit, jejich komunikace skončila vždy hádkou. Paní Alena si podala k soudu návrh na svěření dětí do své péče s cílem zajistit pro dcery jedno stabilní zázemí s ohledem na jejich věk a potřeby. Pan Miroslav si k soudu podal návrh na střídavou péči, protože pro něj bylo důležité plnit svou roli rodiče i po rozvodu, být s dcerami v pravidelném kontaktu a pečovat o ně. Oba rodiče se shodli na tom, že sestry by měly vyrůstat společně s ohledem na jejich sourozenecké vazby. Rodičům byla s ohledem na jejich situaci doporučena služba mediace, která jim nabídla prostor sdělit svá stanoviska a důvody za účasti třetí nezávislé strany a možnost slyšet potřeby toho druhého. Během těchto rozhovorů se postupně začaly otevírat konkrétní potřeby dětí a rodičů. Mediátor následně na tabuli sepsal měsíční režim dětí, den po dni. Rodiče před sebou najednou viděli konkrétní život svých dětí. S ohledem na potřebu sladění pracovních a rodičovských povinností se rodiče dohodli na rozšířené formě péče o dcery. Otec má u sebe dcery každý sudý víkend počínaje pátkem, kdy si je vyzvedává přímo ze školy, do pondělí, kdy je do školy opět odvádí. V lichém týdnu je s dětmi navíc dva dny po škole. Rodiče se dále domluvili na délce kontaktů o prázdninách, Vánocích a Velikonocích.
Dohoda obou rodičů byla vyvážená, odpovídala potřebám a zájmům obou v dané situaci. Z mediace nikdo neodcházel v roli poraženého či v roli vítěze.